Jak nejít do opery!
Ach ano, sladké zpěvy operní! Verdi. Giuseppe! Ještě k tomu Nabucco – kdo by odolal? Lístky zakoupeny, pečlivě vybraná lóže čeká, ale ta otázka přece jen naskočí. CO NA SEBE? Jsem ale klidná, všechno přece mám. Taky při dnešním počasí není čas na hrdinství v obchodech. Naopak. Je čas na umění koloraturních sopránů, altů, barytonů a osvobození Židů!
Leje a téměř mrzne. Takže ty lehounké šatičky prostě nikoli. Ty další jsou poněkud zmenšené. Třpytivá večerní halenka se též prapodivně srazila. Tohle taky, toto též…
Módní komplet z drahého butiku, co jsem kupovala nedávno po revoluci je přes prsa kratší. Ach, ta revoluce! Ach ta prsa!
Tak dobře. Tato poslední halenka je v dané situaci ideální. Sic má kraťounký rukávek k mým sportem dlouho nedotčených pažím, ale vezmu si přes ni to módní sáčko, co nezapnu přes prsa. Hm, ani v pase. Nevadí. Zde vespod leží něco dokonalého!
Nadýchaná královská modř v kombinaci s černou. Stužky, drobounké knoflíčky vzadu, korzet postavu tvarující, hedvábné punčošky s krajkovým lemem, podvazky… Podvazky životem nedotčené. Nuže, do nich! Jen - proč já nebohá je tehdy po koupi odepnula? Kdožpak ví, jestli teď ty delší dopředu! Či snad dozadu? A jak se nich připínají ty punčošky s krajkovým lemem??? Napřed se to asi musí obléci. To dá rozum. Samozřejmě zapnuté, všechny naše služky mají totiž momentálně dovču. A spodem to, zdá se, jde lépe než vrchem. Dobrá. Náááádhera! Klidně pak zapnu i to sáčko. Výborně, podvazečky nahoře připnuty, hedvábné hlaďounké punčošky sedí jako ulité, tak teď už jen to jednoduché připnutí dole.
Sakra. Připnutí... jaké, kde, za co??? Jemňounká kraječka tohle pnutí přece neudrží…. Leda snad přišít nějaká ta poutečka.. Kolik že to zbývá času? Deset minut do příjezdu taxíku? Nu, tak se to zapne pod kraječkou. Ach, ne ne! Se to nezapne. Jemné hedvábí je prostě jemné hedvábí. (Na co ten bourec morušový při tom asi myslel?) Přece to neroztrhnu! Nu, staré dobré punčocháče jsou též dobrá volba. Vždyť je jen malinká naděje, že by snad nějaký princ z opery…
Ještě botičky a krásně stíhám. Ne, sněhule nelze. A těmhle vyrostl podpatek... Tak tyto s přezkami. Ale k nim je nutno se sehnout. Ach, princi! Proč do toho korzetu nacpali ty neohebné kostice???
Ach Verdi! Va, pensiero, sull'ali dorate...
A neohebné kostice? Nevěřte tomu, každá mrcha časem povolí… Někdy až moc.